Korkový dub
Portugalsko leží v jihozápadní části evropského kontinentu a pomalu se dostává na špičku nejbohatších zemí vyznačujících se stabilním hospodářským růstem a kvalitními životními podmínkami. Dub korkový je stálezelený strom, který roste v různých částech Afriky i jihozápadní Evropy, avšak právě v Portugalsku je jeho výskyt velmi hojný a zde také vzniká přibližně 50 % veškeré světové produkce korku. Dub korkový, také známý jako Quercus suber, může dosahovat výšky až 20 m, ačkoli i v příznivých podmínkách obvykle tak vysoko neroste. Listy korkového dubu jsou tmavě zelené, protože se jedná o stálezelený strom, jsou asi 4 až 7 cm dlouhé a mají ostré nerovné okraje.
Kůra korkového dubu je hrbolatá, tuhá a mimořádně silná a je známá pod názvem korek. Korek se v Portugalsku sklízí každý devátý rok a díky jeho hojnému výskytu se Portugalsko stalo předním světovým výrobcem. Jedním z důvodů, proč se zde korek může vyrábět v takovém rozsahu, je skutečnost, že když se korek ze stromu odstraní, začne na jeho místě růst nová vrstva, takže se zdroje neustále obnovují a umožňují nepřetržitou výrobu. Korkové duby jsou v Portugalsku chráněné a jejich kácení je trestné, pokud se nejedná o neužitečné stromy, jejichž pokácení schválilo ministerstvo lesnictví. Sklízení korku je spíše přirozený proces – tyto korkové duby se dožívají odhadem více než 150 let a první korek lze sklízet po dosažení věku asi 25 let, takže pak lze ve sklizni pokračovat více než sto let.
Historie korku
Jedním z nejdůležitějších produktů Portugalska, výrazně přispívajícím k hospodářskému růstu této země, je korek, který se získává z kůry korkového dubu a sklízí se přibližně každých 9 let. Z Portugalska pochází přibližně 50 % veškeré světové produkce korku a zdejší středomořské klima je pro jeho růst velice příznivé. Korek je rostlinný materiál a díky své všestrannosti má celou řadu využití od rybářských lodí a prutů po podlahové dlaždice atd., avšak nejčastěji slouží jako materiál na zátky vinných lahví. Z toho je také zřejmé, jak významně produkce korku doplňuje portugalskou výrobu vína.
Ohlédneme-li se do historie, zjistíme zajímavou informaci, že již řadu let před naším letopočtem se korek běžně používal v různých zemích Asie a také v některých evropských zemích, jako byl například Řím či Itálie. V Portugalsku vládly příznivé klimatické podmínky, a proto se zde nacházela spousta plantáží korkových dubů a tato země si zaslouží uznání za to, že jako první na světě zavedla náležité normy pro ochranu těchto stromů. Ve věku objevů ve 14. století používali korek portugalští mořeplavci jako materiál na stavbu lodí. Tehdy se dřevu korkovníku říkalo „sovaro“ a vědělo se o něm, že dokonale odolává náročným povětrnostním podmínkám a že má jednu jedinečnou vlastnost: nikdy neztrouchniví. Na nápad používat korek k uzavírání lahví s vínem však přišel až Angličan Robert Hooke a korkové zátky se od těch dob hojně rozšířily. V zemi jako je Portugalsko, kde víno patří k nejproslulejším pochutinám, byla dostupnost korku jen další výhodou.
Vlastnosti korku
V Portugalsku, které leží na jihozápadě evropského kontinentu, zabírají plochu přibližně 720.000 hektarů korkové duby, jejichž kůra, známá pod názvem korek, se sklízí v intervalech asi 9 let. Středomořské klima v Portugalsku je pro pěstování korkových dubů mimořádně příznivé a z této země pochází asi 50 % veškeré světové produkce korku. Díky své všestrannosti je rostlinný materiál zvaný korek vhodný pro nejrůznější účely – používá se například na výrobu korkových zátek, rybářských prutů a plováků, ve stavebnictví na podlahové dlaždice, v umění, farmaceutickém průmyslu, vojenství, automobilovém průmyslu atd. Zde je zajímavé poznamenat, že sklizeň korku je přirozeným procesem a nepoužívají se žádné syntetické prostředky ke zvýšení jeho kvality či kvantity. Veškeré vlastnosti korku jsou tedy původní a nedochází k umělému zvyšování produktivity.
Korek je kůra korkového dubu, která narůstá do mimořádné tloušťky. Ze stromu se začíná sklízet po dosažení věku cca 25 let a následně se tento proces opakuje vždy po uplynutí více než deseti let. Takto získaný korek je ohebný, lehký a stlačitelný a odolává působení plynů i kapalin. Je nejen nehořlavý, ale zároveň také funguje jako vynikající akustická a tepelná izolace. Rovněž je vysoce odolný proti oděru. Všechny tyto vlastnosti vyplývají z jeho složení, jehož hlavní součástí je suberin (45 %), jak již napovídá latinský název stromu Quercus suber L. Právě suberin díky přítomnosti organických kyselin zabraňuje plynům a kapalinám proniknout do buněk korku a činí jej stlačitelným a pružným.
Korkové zátky
Korek se díky své všestrannosti používá k mnoha účelům, z nichž nejvýznamnější je výroba korkových zátek. Tato jeho funkce je právě pro Portugalsko velikou výhodou, neboť tato země je proslulá svými vinicemi, takže se velké zásoby korku s produkcí vína skvěle doplňují. Abychom pochopili, proč je právě korek tak vhodným materiálem na zátky vinných lahví, musíme se zaměřit na jeho chemické vlastnosti.
Ačkoli buňky korku poprvé podrobil rozsáhlému výzkumu až Angličan Robert Hooke v 18. století, používal se korek pro nejrůznější jiné účely již od starověku. Se vznikem korkových zátek však poptávka po něm skokově narostla a dnes v Portugalsku vzniká 50 % veškeré světové produkce korku. Korek je kůra korkového dubu, která je ohebná a pružná, lehká, stlačitelná a nepropustná pro plyny a kapaliny. Je nehořlavá a funguje jako vynikající akustická a tepelná izolace. Důvodem je látka zvaná suberin, která je v korku obsažena a kterou tvoří organické kyseliny zabraňující pronikání plynů a kapalin. Korek tedy nepropouští vzduch a dobře těsní, což jsou přesně ty vlastnosti, které se u zátek vyžadují, aby chránily čerstvost, zralost a kvalitu produktu. Korkové zátky se staly nejvýznamnějším způsobem využití korku v dnešním Portugalsku a vyrábí se zde sedm hlavních typů korkových uzávěrů. Jsou to korkové zátky s hlavou, aglomerované korkové zátky, přírodní korkové zátky, technické korkové zátky, kolmatované přírodní korkové zátky a zátky na šampaňské a šumivé víno. Korkové zátky by obvykle měly vyčnívat asi 6 mm nad hrdlo láhve a v průměru by neměly být stlačeny o více než 33 %.
Přírodní korkové zátky
Korkový dub se v Portugalsku pěstuje a chrání ve velkém měřítku a jeho kůra, které se říká korek, se sklízí v intervalech přibližně jedné dekády. Korek je mimořádně mnohostranný materiál, mezi jehož výhody patří poddajnost a přirozená kvalita. Je také považován za ekologický a tudíž velmi šetrný k životnímu prostředí.
Korek sklízený z korkových dubů se používá především k výrobě zátek na vinné lahve. Vyrábí se celá řada různých typů těchto zátek, přičemž převládají korkové zátky přírodní. Pro použití v lahvích s vínem jsou upřednostňovány z několika důvodů. Je známou skutečností, že čím je víno starší, tím je kvalitnější, a proces zrání je pro kvalitu vína velice důležitý. Nejoblíbenější kategorií vín jsou právě vína archivní, která musí ležet a zrát řadu let. Je-li víno uzavřeno do skleněné nádoby, je potřeba, aby se v této nádobě vlivem přirozených chemických reakcí zde obsažených látek vytvořily ideální podmínky. To vyžaduje přítomnost malého množství kyslíku – pouze takového, aby napomohlo zrání vína. Dlouhodobé výzkumy ukázaly, že takovéto ideální podmínky pro zrání vína dovedou zajistit jako jediné právě přírodní korkové zátky. Kromě toho přírodní korkové zátky také podporují vznik „buketu“, což je vůně či aroma dodávající vínu v láhvi určitou charakteristickou příchuť a kvalitu a tím zvyšující jeho hodnotu. Je důležité připomenout, že tuto funkci mohou zajistit pouze zátky z přírodního korku, protože se jedná o přírodní materiál, který se snadno přizpůsobí atmosféře uvnitř nádoby.
Lisované přírodní korkové zátky
Korek je všestranný a lehký materiál získávaný z portugalských korkových dubů. Z Portugalska přitom pochází asi 50 % veškeré světové produkce korku, takže této zemi jeho vývoz přináší velké zisky. Korek má široké využití již od dob starověku. Dnes slouží především k výrobě korkových zátek na lahve s vínem a likéry.
Přírodní korkové zátky se považují za vhodné pro použití ve vinných lahvích, protože jsou z přírodního materiálu, takže výrazně přispívají k ochraně a zrání vína. Víno totiž ke zrání potřebuje vhodnou nádobu a tento proces se vyznačuje řadou různých fyzikálních a chemických změn probíhajících mezi složkami vína uvnitř skleněné nádoby. Navíc je proces zrání dlouhodobý a vyžaduje přítomnost určitého malého množství kyslíku. Zátky z přírodního korku zajišťují ideální prostředí i přiměřené množství tohoto plynu. Právě proto jsou tak rozšířené. Lisované přírodní korkové zátky jsou tvořeny jedním či více kusy přírodního korku, které se spojují pomocí potravinářského lepidla schváleného Úřadem pro potraviny a léčiva (FDA). Tyto kousky bývají samy o sobě příliš malé, než aby se z nich dala udělat zátka, a proto se jich spojuje více dohromady. Většinou se vyrábějí ve stejné velikosti jako celistvé korkové zátky, ale občas se dělají i větší, sloužící k použití na větší nádoby. Ačkoli se lisované zátky vyrábějí z přírodního korku, neměly by se používat pro vína určená k dlouhodobému skladování, jako jsou například archivní vína.
Kolmatované korkové zátky
Na přibližně 720.000 hektarech překrásné krajiny Portugalska se pěstují korkové duby, ze kterých se získává korek. Středomořské klima, které v Portugalsku převládá, růstu těchto stromů prospívá. Korkové duby žijí dlouho, a pokud se z nich odstraní kůra, začne se na jejím místě tvořit nová vrstva. Korek se používá v mnoha průmyslových odvětvích, ale jeho nejrozšířenějším způsobem použití je výroba korkových zátek.
Druhů korkových zátek existuje celá řada, přičemž za nejlepší z nich se považují korkové zátky přírodní. Ty jsou také nejčastěji využívány pro skleněné nádoby s vínem, protože je o nich známo, že zajistí ideální přirozené a chemické podmínky pro zrání vína, má-li být archivováno. Kromě toho se tyto přírodní korkové zátky postarají také o zachování vůně a aroma vína, nazývaného také „buket“. Přírodních korkových zátek rovněž existuje vícero druhů, například zátky lisované, které se skládají z více kousků příliš malých na celistvé zátky a často se používají do větších nádob. Dalším typem jsou zátky kolmatované, obsahující póry nebo lenticely. Tyto póry nebo lenticely jsou pečlivě ošetřeny korkovým prachem, který se získává při obrábění přírodních korkových zátek. K nahromadění a přichycení korkového prachu k lenticelám či pórům kolmatovaných korkových zátek slouží kaučuková či pryskyřičná lepidla schválená FDA, používají se dokonce i lepidla na vodní bázi. Kolmatované korkové zátky poskytují jisté výhody. Zvyšují totiž účinnost a kapacitu a také dobře vypadají. Podle efektivity lze kolmatované zátky rozdělit do tří kategorií.
Zátky na šampaňské a šumivé víno
Portugalsko leží na jihozápadním okraji evropského kontinentu a již od dob starověku se zde pěstují korkové duby. Tato země vlastně jako první upravila přísné zemědělské zákony na ochranu těchto stromů a dnes je největším světovým výrobcem korku, protože zajišťuje asi 50 % celkové světové produkce. Vývoz korku a výrobků z něj přináší Portugalsku velké zisky.
Jedním z nejvýznamnějších způsobů využití korku získávaného z portugalských korkových dubů je výroba korkových zátek na vinné lahve, které umožňují zrání a konzervaci vína. Portugalsko je považováno za jednoho z nejlepších světových výrobců vína a vynikající kvalita a chuť portugalského vína je proslulá po celém světě. Z portugalských vinic pocházejí také vysoce kvalitní odrůdy šampaňského a šumivého vína a tyto zátky jsou určeny speciálně pro nádoby na tyto typy vín. Jde o technické korkové zátky pro lahve s vínem určeným k rychlé konzumaci, tj. asi do tří až čtyř let. Povrch těchto zátek je tvořen aglomerovanými korkovými granulemi a k jednomu konci je připevněn jeden celistvý kus přírodního korku, případně mohou být i dva. Korkové zátky na šumivá vína mívají obvykle větší průměr než jiné běžné korkové zátky. Výrobci musí tento průměr bezpodmínečně dodržovat, protože právě ten umožňuje zachovat uvnitř nádoby vyšší tlak.
Technické korkové zátky
V Portugalsku se ve velké míře pěstují korkové duby, jejichž kůra, nazývaná korek, má řadu různých využití. Korek je ohebný a stlačitelný a jeho hlavní složka suberin zabraňuje díky přítomnosti organických kyselin pronikání kapalin a plynů.
Korku, který se získává z korkových dubů, jsou po celém Portugalsku bohaté zásoby a tento materiál má široké využití. Nejrozšířenějším z nich je výroba korkových zátek na vinné lahve. Vyrábí se řada různých typů těchto zátek. Technické korkové zátky jsou určeny speciálně pro vína, která mají být spotřebována rychle, to znamená asi do tří až čtyř let. Vyrábějí se z aglomerovaného korku, k jehož oběma koncům se připevňují kotouče celistvého korku. Podle umístění těchto kotoučů rozlišujeme různé druhy technických korkových zátek. Je-li z každé strany připevněn jeden kotouč, jedná se o technickou zátku 1+1, jsou-li oba kotouče na jednom konci, jde o zátku 2+0, a konečně v případě dvou kotoučů na každém konci jde o zátku 2+2. Technické korkové zátky se ukázaly být mimořádně odolnými a účinnými uzávěry, dostatečně brání předčasné oxidaci a rovněž pomáhají uchovat potřebnou koncentraci oxidu siřičitého v nádobě. Jsou velmi odolné a jako uzávěry na lahve s vínem ideální. Povrch technických korkových zátek je aglomerovaný a tyto zátky jsou odstupňovány podle vlastností, přičemž nejvyšší stupeň nese označení A a nejnižší C.
Aglomerované korkové zátky
Portugalsko leží v jihozápadní části Evropy a je jednou z předních světových zemí vykazujících v poslední době stálý hospodářský růst. K tomuto růstu velmi výrazně přispívá odvětví lesnictví. Jedním z jeho hlavních produktů je korek, který se získává z korkových dubů. Z Portugalska totiž pochází asi 50 % veškeré světové produkce korku, takže celkem 16 % příjmů ze zahraničí tvoří příjmy z vývozu korku a výrobků z něj. Korek se používá k nejrůznějším účelům, ale jeho nejrozšířenějším využitím je výroba korkových zátek.
Korkových zátek existují různé typy a aglomerované korkové zátky jsou produktem z výroby přírodních korkových zátek, které jsou považovány za nejúčinnější. Aglomerované zátky jsou tvořeny granulovaným přírodním korkem. Zde je nutno poznamenat, že aglomerované korkové zátky lze vyrábět jak metodou protlačování, tak i lisováním. U obou těchto procesů je třeba mít na paměti, že se ke spojování granulí musí používat potravinářská lepidla schválená Úřadem pro potraviny a léčiva (FDA). Dále je nutno pamatovat na to, že ačkoli jsou aglomerované zátky produktem pocházejícím z výroby přírodních korkových zátek, nejsou vhodné na lahve určené k delšímu zrání. Jsou ideální pro nádoby, které nemají být uzavřeny déle než dvanáct měsíců. Proto jsou často považovány za ekonomičtější a tedy výhodnější pro krátkodobé využití a převážně se také používají pro levnější vína.
Korkové uzávěry s hlavou
V Portugalsku se na ploše přibližně 720.000 hektarů pěstují impozantní korkové duby, ze kterých se získává korek. Důležité přitom je, že sklizeň korku lze opakovat po deseti či více letech a že si tento materiál uchovává své přirozené vlastnosti, neprovádí se žádné chemické zpracování. Korek se také považuje za ekologicky šetrný materiál, protože je biologicky rozložitelný a dá se recyklovat. Tento materiál má široké možnosti využití v různých odvětvích průmyslu i ve stavebnictví. Nejdůležitějším způsobem využití je však výroba uzávěrů na vinné lahve.
Na trhu je k dispozici řada různých typů korkových zátek pro nejrůznější účely. Existují tak například přírodní korkové zátky ideální na nádoby s archivním vínem, které prochází delším procesem zrání, nebo kolmatované a aglomerované zátky, které jsou pro archivaci vín považovány za nevhodné a používají se u nápojů určených k rychlé spotřebě. Korkové uzávěry s hlavou se vyrábějí z přírodních nebo i kolmatovaných zátek, k jejichž horní části je připevněna hlava ze skla, kovu, porcelánu, dřeva nebo PVC. Portugalsko je zemí proslulou svými víny a vinicemi a tyto korkové uzávěry s hlavou nacházejí široké využití u lahví na určité druhy likérů, lihovin i vín. K těm patří například portské víno, madeirské víno, sherry, víno moscatel z oblasti Setubal, armagnac, koňak, brandy, vodka či whisky, tedy nápoje určené k přímé spotřebě, neboť korkové uzávěry s hlavou nejsou vhodné pro delší archivaci. Tyto uzávěry však lze použít opakovaně, a proto mohou posloužit jako uzávěr pro lahve, jejichž obsah se nevypije najednou.
Ekologické funkce
Portugalsko leží v jihozápadní části evropského kontinentu. Od přijetí do Evropské unie v roce 1986 zaujímá přední postavení mezi nejbohatšími zeměmi světa a dosahuje stálého hospodářského růstu, což se projevuje na bohatství a kvalitě životního stylu jeho obyvatel. Jedním z významných portugalských produktů významně přispívajících k rozvoji ekonomiky je korek, získávaný z korkových dubů, které se pěstují po celém Portugalsku. Těmto stromům je zde celkem věnována plocha asi 720.000 hektarů a korek je jejich kůra. V Portugalsku vzniká asi 50 % veškeré světové produkce korku. Korkové duby žijí velmi dlouho, mohou dosahovat stáří 150 až 200 let, jejich silná kůra se dá sklízet opakovaně a používá se k nejrůznějším účelům.
Korek je přírodní produkt a sklízí se po určité době, když kůra korkového dubu dosáhne určité tloušťky. Sklizeň pak lze opakovat za deset či více let. Zde je důležité poznamenat, že korek je přírodní látka a ani při jeho sklizni se nepoužívají žádné umělé prostředky. Jedná se tedy o čistě přírodní produkt bez jakýchkoli cizorodých prvků. Nelze jej vytvořit žádnými syntetickými postupy. To znamená, že je to velmi ekologický materiál, který neporušuje pravidla ochrany životního prostředí a vyhovuje příslušným specifikacím. V dnešním světě, kde odpady představují velký problém, přináší korek velké výhody, protože je recyklovatelný a také biologicky rozložitelný. Lze jej tedy používat opakovaně, takže je mimořádně šetrný k životnímu prostředí a pomáhá omezovat jeho znečištění.
APCOR
Při ohlédnutí do historie zjistíme, že Portugalsko bylo první zemí, která zavedla obsáhlé zákony na ochranu korkových dubů. Portugalsko je jedním z předních světových výrobců korku, pochází odsud asi 50 % veškeré světové produkce, a také je zřizovatelem organizace, jejímž úkolem je řídit a zajistit růst a rozvoj korkařského průmyslu. Tato organizace, nazývaná APCOR neboli Portugalská korkařská asociace, byla založena v roce 1956 v severoportugalském městě Santa Maria de Lamas. Je hlavním řídicím orgánem a všechny společnosti, které se zabývají výrobou produktů z korku, se u ní musí přihlásit a musí získat její schválení. Hlavním úkolem organizace APCOR je zajistit vysokou kvalitu vyráběného korku a dohlížet na náležitou výrobu a jakost korkových produktů. Za tímto účelem pořádá propagační a informační akce a organizuje workshopy, kampaně a rozsáhlé semináře, aby zvýšila informovanost občanů i výrobců.
Kromě toho APCOR vydává několik časopisů, tiskové zprávy a brožury a hlavně provozuje webové stránky, kde se lze dozvědět veškeré potřebné informace týkající se výroby korku a nejrůznějších produktů z něj. Rovněž podporuje další výzkum a studie korku a korkových výrobků, čímž razí nové cesty ve vývoji. Za tímto účelem se organizace spojila s Korkařským technologickým centrem CTCOR a dalšími portugalskými výzkumnými institucemi. Členové APCOR mají k dispozici nejrůznější právní i administrativní prostředky a podporu. Portugalská organizace APCOR také umožnila zavedení mezinárodního kodexu správné výrobní praxe pro korkové zátky (ICCSMP).
Korkařský průmysl v Portugalsku
Portugalsko, které leží v jihozápadním cípu Evropy, je předním světovým výrobcem korku a pochází odsud asi 50 % veškeré světové produkce tohoto materiálu. Korkové duby, ze kterých se korek získává, se zde pěstují přibližně na 720.000 hektarech. Právě korkařský průmysl výrazným způsobem přispívá ke stálému růstu portugalské ekonomiky, protože podíl korku na celkovém vývozu činí v poslední době 70 %. Růst korkových dubů značně ovlivňuje prostředí a právě středomořské klima vyskytující se v Portugalsku je pro něj velmi příznivé. Díky hojnému množství vhodně rozložených srážek, velké intenzitě slunečního záření, mírným zimám a příhodnému složení půdy zde tyto stromy prospívají a dožívají se 150 až 200 let. Nejlepší kvalita pochází z regionu Algarve, některé druhy se pěstují také v regionu Alentejo a obecně nejkvalitnější korek roste ve střední části a na jihu země.
Portugalský korkařský průmysl je vysoce rozvinutý a jeho růstu napomáhá všestrannost korku jako materiálu spolu s jeho ekologičností a recyklovatelností. Korek má široké možnosti využití, používá se například ve stavebnictví, jako materiál do podlah, v automobilovém průmyslu, vojenství a kosmonautice, při výrobě obuvi a kožené galanterie, jako chemická složka ve farmaceutickém průmyslu a zejména na výrobu korkových zátek do vinných lahví. Právě v Portugalsku, které je proslulé svými víny a vinicemi, je výroba korkových zátek bezpochyby velice užitečná. Rovněž se vyrábí korková vlna, která se používá do matrací a polštářů. Odhaduje se, že celých 16 % veškerých portugalských příjmů ze zahraničí pochází z vývozu korku. Hlavními dovozci portugalského korku jsou Německo, Velká Británie a USA.
01.01.2024
